Ono to možná v určitou chvíli vypadalo, že Tygři už nemají kam stoupat, že jsem v podstatě dosáhli všeho, čeho jsme si přáli. Nejen, že pravidelně vyprodáváme klub Heligonka, ale teď už dokonce i Divadlo Mír, a sice s komediální show Tři Tygři: V trysku staletí, což je takový kompilát scének, které se moc nemění a improvizace je jen částečná. A na všechna představení vstupenky beznadějně zmizí. Takže kam dál stoupat? Nicméně byla jedna oblast, která byla tak trošku pole neorané. A sice YouTube.
O tom, že se pokusíme Tři Tygry přenést právě na videoserver YouTube jsme se rozmýšleli docela dlouho. Ale nikdy vlastně nenastal ten správný impuls, takže jak už to tak většinou bývá, vždycky jsme o tom jenom mluvili. Ale nakonec ten impuls přišel a myslím, že je fér napsat, že za to vlastně může jeden konkrétní člověk – a tím je fotograf a kameraman Petr Hrubeš (hrubes.com).
Byl to právě Petr, který jednou přišel, že má možnost natočit výukové a propagační videa pro ostravský Dopravní podnik (dpo.cz) a že má v podstatě volnou ruku. Videa měla zpropagovat a taky trochu poučit o novém systému placení jízdného v ostravské MHD. A Petra napadlo, že by to mohlo dobře fungovat právě s Tygry. A tak jednou přišel a celý nápad nám přednesl. My se toho hned samozřejmě chytli protože jsme najednou měli příležitost i důvod se sejít před objektivem kamery a pokusit se napodobit humor, který nám tak dobře fungoval na jevišti. To zda bude fungovat i před kamerami jsme v té době ještě nevěděli. Protože jediná videa, která jsme v té době vydávali, byly prosté záznamy z Heligonky.
První video, které takto vzniklo, je dnes už legendární Pražák, který se probere ve Vostravě 🙂
Je to video, kde se vlastně poprvé objevily kultovní postavy Milana, Lumíra a Mojmíra. Vtipné je, že v tom videu se postavy vzájemně představí úplně jinými jmény.
Pro DPO vznikly celkem čtyři videa, které zaznamenaly velký úspěch a tak bylo jen logické, že budeme pokračovat, a netrvalo to ani moc dlouho. Další série vznikla v době, kdy jsme v Divadle Mír připravovali inscenaci Už ani den! | (divadlomir.cz) a Robin Ferro se jednou dopoledne omluvil ze zkoušky, protože byl nemocný. My už jsem se Štěpánem v divadle byli a tak jsme si řekli, že něco natočíme. Vzali jsme našeho kameramana Maxe a šli jsme ven. A vznikly další kultovní scénky.
Následně vznikly skeče v divadle a pak jsme opět pokročili o krok dále. Nechali jsme se pozvat do konkrétního prostoru, do baru, kde jsme celý den natáčeli a improvizovali, což se ukázalo jako cesta, která nás baví. Brzy následovaly další lokace, jako kanceláře, posilovna, nebo ordinace. A ukazovalo se, že to baví nejen nás, ale především diváky. Mnohá videa dosáhly statisíce, některá i milióny zhlédnutí.