Asi pětatřicetiletá žena zemřela. Měla docela štěstí, protože se dostala do nebe. Nicméně život na zemi jí docela bavil, a tak když jednou potkala pána Boha, řekla mu:
„Pane Bože, podívej, co jsi dopustil.“
„Co máš přesně na mysli?“ Zeptal se Bůh i když všechno ví, ale potřeboval nějak udržet konverzaci.
„No moji smrt přece.“
„A jak jsi zemřela?“ Bůh stále udržoval konverzaci.
„Oni mě přivázali ke kameni a hodili do vody. Jenže já se nepotopila.“
„Vidíš, jaké si měla štěstí. To se jen tak někomu nepodaří.“ V tomhle má Bůh pravdu, schválně si to někdy zkuste. Jenže žena na to:
„No jo, ale oni mě pak vytáhli, řekli, že jsem čarodějnice a upálili mě.“
Bůh se zamyslel a potom řekl:
„No vidíš… A pointa?“
—————-
POSLECH:
https://www.youtube.com/watch?v=Hv4CiSmQ4jI
Všechny mikropovídky zde:
https://www.albertcuba.cz/category/grafomanie/mikropovidky/
https://www.albertcuba.cz/category/grafomanie/mikropovidky/