„Máme nepochybně jistá jemnější vlákna, jež nám umožňují uvědomovat si pravdu, když logická dedukce, nebo nějaké jiné vědomé úsilí mozku je marné.“

Toto napsal Nikola Tesla ve své autobiografii, když v ní vzpomínal na svá studentská léta. Konkrétně se jednalo o případ, kdy profesor předváděl studentům princip Grameova dynama, přičemž během pokusu dělaly značné problémy kartáče – v té době součást každého elektromotoru. A mladý Nikola Tesla poznamenal, že by bylo možno tento přístroj zkonstruovat bez oněch kartáčů. Profesor shledal tuto myšlenku za zhola nemožnou a přirovnal ji k nápadu přeměnit tažnou sílu v rotační pohyb. Tesla byl zesměšněn. Minimálně do doby, než předvedl svůj elektromotor s otáčivým magnetickým polem, zkonstruovaný pomocí dvou cívek postavených do pravého úhlu, tedy takový, který ke svému chodu žádné kartáče nepotřeboval…

Narodil se 10. července 1856 v Chorvatsku. Jeho rodiče – otec (Milatin Tesla) byl duchovní v pravoslavné církvi – si přáli, aby se mladý Nikola stal taktéž duchovním, což se mladému, neduživému chlapci pramálo zamlouvalo. Nakonec mu pomohla náhoda. V čase kdy byl velmi nemocný (cholera) a byl prakticky na prahu smrti, mu otec ze zoufalství slíbil, že mu splní jakékoliv přání, hlavně ať je mu lépe. Mladý Nikola skromně poznamenal, že by určitě pomohlo, kdyby měl před sebou vidiny studia techniky. A otec vyslyšel. Po dokončení reálky v Hospici (nedaleko jeho rodného Smiljanu) šel studovat do Štýrského Hradce na Vysokou školu technickou, v té době prakticky nejprestižnější škola onoho typu v Evropě. Studia ukončil roku 1878, aby následně zamířil na Karlovu univerzitu do Prahy, kde roku 1880 ukončil samostudium filozofie (bylo to přání jeho otce, které se zdráhal nesplnit).

V době studií musel Nikola Tesla na své vrstevníky a profesory působit buď jako naprostý génius anebo šílenec v té nekrystaličtější podobě. Sám Tesla často vzpomínal, že v dobách jeho mládí „trpěl“ vidinami, halucinacemi či dokonce stihomamy a protože si sám definoval a tak nějak naordinoval vlastní léčbu spočívající v enormní koncentraci na svou vlastní mysl (mimotělesné cestování apod.), mělo toto pravděpodobně velký vliv na jeho schopnost mentální vizualizace (viz dále). V dobách mládí byl něčím, co dnes nazýváme workholik. Jeho hlad po vědění byl k neukojení. Profesoři z něj byli zpočátku nadšení, ale pak dostali strach (možná oprávněný), aby mu takto nastolené tempo neublížilo – došlo to dokonce tak daleko, že Nikolovu otci přišel dopis s prosbou, aby svého syna stáhl ze studií, jinak hrozí jeho smrt z přepracování.

Tesla ale zdárně dostudoval. Krátce poté odjel do Budapešti (s komunikací problém neměl – ovládal několik jazyků), kde vynalezl telefonní zesilovač a právě již dříve řečené točivé magnetické pole (tedy střídavý elektrický proud). To se psal rok 1882 a Tesla odjíždí do Paříže. V té době prakticky metropole světa Teslu naprosto uchvátila. Našel si práci v Edisonově telefonní společnosti, kde si velmi brzo všimli jeho zvláštní schopnosti upravovat Edisonovy patenty do té míry, že byly ještě dokonalejší, než by se kdo mohl odvážit očekávat. A tak netrvalo dlouho (konkrétně dva roky) a Tesla se ocitl v Americe, zemi neomezených možností – jak sám tehdy prohlásil, a tehdy to určitě bylo velmi odvážné tvrzení, na rozdíl od dneška. Vinou drobného nedorozumění na nádraží neměl Tesla u sebe žádné peníze ani zavazadla (zůstaly v Evropě), ale on to za nějakou překážku vůbec nepovažoval. Udělal první kroky na půdě Spojených státu, jež roztočily kola vědy jako málokteré kroky předtím.

Netrvalo dlouho a slavný Thomas Alva Edison si všiml, že v jeho společnosti pracuje jakýsi neslavný Nikola Tesla. Stačila k tomu drobná událost. Na lodi Oregon – v té době nejrychlejší transatlantická loď na světě – byly porouchány dva velké elektromotory a Tesla je dokázal sám za jednu noc opravit a to předtím než dorazila eskadra inženýrů s nákresy a jídlem na tři dny (předpokládali, že tak dlouho bude oprava motorů trvat).

Edison byl Teslovým talentem velmi překvapen. A to do té míry, že překvapení se pomalu přeměnilo v rozmrzelost, až nakonec mužská ješitnost zapracovala na plné obrátky a Tesla Edisonovu společnost opustil. Je ale třeba říct, že na vlastní žádost a to poté, kdy mu jeden pracovník slíbil padesát tisíc dolarů za jeho vylepšení, což se ale později ukázalo jako kanadský žert (který ale Tesla očividně nepochopil).

Poté Tesla sháněl peníze na své výzkumy a patenty kde se dalo. Většinou to byli soukromí investoři, občas i vláda a nedá se říct, že by se mu nedařilo. Takto to pokračovalo až do roku 1905, kdy se náhle jeho stopa, co se alespoň vynálezů týče, dokonale ztrácí. Právě v tomto období začíná pracovat pro americkou vládu.

Co způsobovalo Teslovu zjevnou genialitu? Kořeny je třeba hledat v dětství. Ve vlivu jeho matky, jak Tesla sám říká, všechny nástroje v domácnosti si matka vyrobila sama a stejně tak ve vlivu jeho otce a dědy (důstojníka v Napoleonově armádě). A samozřejmě také v jeho psychice. Tesla byl naprosto prokazatelně případ pro psychiatra, míněno v tom dobrém slova smyslu. Krom toho, že se považoval za jasnovidce, způsobila jeho zjevná orientace na vlastní nitro, že byl schopen si ve své představě vizualizovat nejen technické nákresy, ale i celé přístroje a dokonce si je ve své fantazii spouštět a zjišťovat zda fungují či nikoliv. Popřípadě provádět změny a sledovat stroj přímo za chodu, a to vše jen ve své hlavě. Když potom stroj zkonstruoval v realitě, vždy fungoval tak, jak měl. Tesla sám říkal, že k omylu nikdy nedošlo.

Nikola Tesla byl sám o sobě přesvědčen, že je naprosto výjimečný. V jeho případě do sice byla pravda (na rozdíl od jiných, kteří si to myslí také, ale skutečnost je poněkud jiná), ale některé jeho výjimečné schopnosti způsobí minimálně nadzvednutí obočí a lehký úsměv. Například tvrdil, že je schopen slyšet hřmění hromu na vzdálenost pětiset mil, anebo že jeho zrak je několikrát kvalitnější, než zrak jiných lidí.

Jiné jeho kousky nám ale způsobí, že nám úsměv spíše zamrzne. Velmi známá je příhoda, kdy jeho pokus s rezonančními vlnami způsobil, že v okruhu několika mil od jeho laboratoře se země velmi silně zachvěla. Toto lokální zemětřesení rozhodně nezůstalo nepovšimnuto a úřady si daly záležet, aby zjistili, co to způsobilo. Výsledkem je, že dnes víme, že to způsobil Teslův pokus, ale o co šlo KONKRÉTNĚ, to už nevíme. A ani to nemůžeme zjistit, neboť písemné materiály k onomu případu podléhají i více jak po sto letech utajení.

Faktem zůstává, že od doby, kdy na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla na Long Islandu vybudována tzv. Světová stanice, jež měla šířit slovem i písmem informace, ovládat námořnictvo a zjišťovat polohy lodí na oceánech, není o Teslovi prakticky slyšet. Rozhodně ale stojí za to zjišťovat, co vlastně dělal. Pracoval pro vládu USA, zejména v období první světové války, a po jejím skončení definoval svůj tzv. Světový systém. Toto není o něm příliš známo, v té době to asi za pozornost moc nestálo (možná jen mezi intelektuální elitou), ale z pohledu dnešního to působí velmi zvláštně, s ohledem na globalizaci a šíření západní kultury.

Tesla chtěl pomocí velkého vysílače, který měl být postaven v USA, způsobit následující. A teď pozor:

–          Vzájemné propojení existujících ústředen nebo úřadů po celém světě

–          Zřízení tajné a nerušitelné vládní telegrafní služby

–          Vzájemné propojení všech současných telefonních ústředen nebo úřadů po celé zeměkouli

–          Univerzální distribuci základních zpráv telegrafem nebo telefonem, ve spojení s tiskem

–          Zřízení světového systému přenosu zpráv pro soukromé použití

–          Vzájemné propojení a společná činnost všech burzovních telegrafů světa

–          Zřízení světového systému distribuce hudby a zábavy

–          Univerzální registrace času pomocí levných hodin, ukazujících čas s astronomickou přesností, které by nevyžadovaly žádnou pozornost

–          Světový přenos tištěných nebo psaných znaků, dopisů, šeků, apod.

–          Zřízení univerzální námořní služby, umožňující navigátorům na všech lodích přesně kormidlovat bez kompasu, určit přesnou polohu a čas, zabraňovat kolizím a katastrofám

–          Zavedení systému světového tisku na zemi i na moři

–          Světová reprodukce fotografických obrázků a všech druhů kreseb nebo záznamů

A toto vše bylo napsáno před rokem 1920. Komentář netřeba.

Nikola Tesla se pravděpodobně z vynálezce přetransformoval v něco, co bychom dnes nazvali futurologem. A lidé, kteří si toho měli všimnout, tak asi učinili. Nerad bych vytvářel jakési konspirační teorie, ale to, co Tesla v té době tvrdil o budoucnosti, se posléze velmi blížilo realitě, jako by si vláda a armáda USA uvědomili, že pokud budou poslouchat, co ten člověk říká, může jim to být k užitku. Možná víc než jeho vynálezy. Připomeňme, co Nikola Tesla napsal v roce 1919: „Kdybychom byli s to uvolňovat energii atomů nebo někde na zemi objevili nějaký jiný způsob neomezeného získávání levné energie, tento výsledek, místo aby se stal požehnáním, by lidstvu mohl přinést katastrofu, díky vzrůstajícím rozbrojům a anarchii, jež by vyústila v zavedení nenáviděného totalitního režimu. Největší dobro přijde od technických zdokonalení, jež budou mít sklon k unifikaci a harmonii, a můj Světový systém je právě takový…“

Předvídání budoucnosti z obecně platných principů a na základě schopnosti dát si věci do souvislostí, společně se sílou ducha a bohatostí myšlenek – a navíc s nadáním vytvořit malé zemětřesení – s tím vším se Nikola Tesla musel, chtě nechtě, stát středem zájmu vlády, potažmo kohokoliv, na jehož území by se zrovna nacházel. Tesla dokázal předvídat, a to velmi přesně.

Dovolím si ještě jednu citaci, která byla napsána v době, kdy Spojené státy zdaleka nebyly v postavení, v jakém jsou dnes, a dovolím si připomenout, že autorem je Chorvat, který miloval Francii a jež v Americe poznal zášť.

„Jak pozoruji dnešní svět, ve světle gigantického zápasu, jehož jsme svědky, jsem naplněn přesvědčením, že nejlépe by posloužilo zájmům humanity, kdyby Spojené státy zůstaly věrny svým tradicím, víře v Boha, a držely se stranou od „pochybných aliancí“. Svou geografickou polohou, vzdálení od hrozeb blížících se konfliktů, bez pobídek k teritoriální expanzi, s nevyčerpatelnými zdroji a s obrovskou populací, důkladně prostoupenou duchem svobody a spravedlnosti, má tato země privilegované postavení. Je tudíž schopna vynaložit, a to nezávisle, kolosální sílu a morální vliv pro blaho všech, moudřeji a efektivněji než jako člen nějaké ligy.“

Vypadá to, že Spojené státy si toto doporučení opravdu vzaly k srdci.

Nikola Tesla umírá v roce 1943. Období let 1905-1943 je v jeho životě velkou neznámou. S předchozího období dodnes využíváme jeho střídavý proud a jeho vynálezy jsou dodnes základem pro televizi a rádio, a systém bezdrátové komunikace byl převzat téměř beze zbytku. V období druhé světové války vláda Spojených státu amerických zabavila většinu jeho poznámek a dodnes je neodtajnila.

Pokud se budeme více soustředit na ono období let 1905-1943 a pokud si dáme dohromady to málo, co víme, musíme s rozpaky připustit, že vše, co se kolem děje, velmi připomíná Světový systém – tak, jak jej navrhl Nikola Tesla.