Herec k nepřežití – část desátá

Milan si do kufru naházel poslední svršky a zavřel ho. Byl rád, že konečně může opustit hotel a nastěhovat se do bytu. Povedlo se mu koupit byt poté, co prodal svůj starý a nyní nastala ta chvíle, kdy se do něj definitivně přesune. Většinu věcí už tam měl, do hotelu si jenom přišel pro poslední drobnosti. U recepce se rozloučil s Klárkou, slečinkou s níž strávil pár posledních nocí a vědom si toho, že už ji nikdy neuvidí, zamával a hezky se na ni usmál. Pak nastoupil do taxíku a vyrazil vstříc novým zážitkům.

V prvé řadě zjistil, že mu v novém bytě nefunguje sporák. Když telefonoval s člověkem ze servisu, který stále nebyl schopen pochopit, že Milan skutečně trvá na tom, aby někdo z jejich firmy osobně přijel a sporák spravil, byl Milan nucen použít svou nejsilnější zbraň.

„Víte vy vůbec, kdo já jsem?!“

Za hodinu byl sporák opraven a Milan si konečně mohl ohřát klobásu. Během pojídání se díval na svou novou plazmovou televizi a v duchu kritizoval konkurenční seriál. Nakonec to nevydržel a přepnul kanál. Začal surfovat a obhlížet všech svých šedesát devět programů a opět si slíbil, že se konečně naučí německy, aby se nemusel dívat jenom na obrázky. Následující den potom v televizní ranní šou odpovídal v přímém přenosu na otázky redaktora:

„Víte, je naprosto nutné,“ oznamoval Milan, „aby se člověk díval na více zdrojů. Já například doma sleduji nejen domácí zpravodajské relace, ale samozřejmě i zahraniční, jako sí en en, bí bí sí, nebo skaj ňůs. I ty německé, na ty se taky dívám. A potom samozřejmě je nutné sledovat i zprávy z druhého břehu.“

„Co tím myslíte?“ Zeptal se redaktor a obával se, že rozhovor sklouzne do mystických rovin, což si opravdu nepřál.

„No, já se například dívám na Al Džazíru. Kvůli vyváženosti. Učím se kvůli tomu katarsky.“

„Jakže prosím?“ Redaktor byl upřímně udiven.

„Televize Al-Džazíra sídlí v Kataru, víte? A bylo mi jasné, že abych jim rozuměl, musím se naučit jejich jazyk. Jak říkal Mao-ce Tung – poznej svého nepřítele.“

V tuto chvíli redaktor zapomněl na svou profesionalitu a jen na Milana tupě zíral. Zachránila ho až následná relace o počasí.

„No, tak děkuji, že jste přijal naše pozvání,“ řekl redaktor, když se vzpamatoval a byl rád, že už se s Milanem nemusí bavit. Stejně tak mu poděkoval i dramaturg vysílání.

„Ale to nemáte zač,“ tetelil se Milan. „Kdykoliv budete potřebovat, zavolejte.“

„Když potřeba bude, zavoláme,“ kontroval dramaturg a zmizel v režii.

Milan opustil studio a vydal se na ranní kávu do Slavie. Nutno ještě podotknout, že se na onu kávu vydal svým novým vozem značky Audi, jenž si zakoupil na leasing a který si minulý podvečer vyzvedl. Velmi se těšil, až bude moci tento nový vůz ukázat Pavlovi. Nevěděl, proč mu tolik záleží na tom, aby to auto viděl zrovna Pavel, ale tak nějak tušil, že zrovna on je člověkem, kterého skutečnost, že Milan má novou audinu, nejvíce vytočí. Přesvědčit se o tom bude moci již následující den, kdy s Obzorem hrají v Milanově starém působišti.

„Nejspíš ho to pěkně nasere.“ Říkal Markétě (to je ta od toho režiséra), která za ním do Slavie přišla před odjezdem do Hradce Králové na školu.

„A proč ti na tom tak strašně záleží?“

„Na čem?“ Nechápal Milan.

„Aby ho to nasralo.“

„Mě je celkem jedno, jestli ho to nasere nebo ne.“

„Když to říkáš..“

„Kdy zase přijedeš?“ Zeptal se Milan s vidinou dalšího příjemného sexu.

„Hele koukni Milane, musíme to skončit.“

Milan zamrznul uprostřed pohybu. „Proč?“

„Taťka se to dozvěděl a málem vylít z kůže. Řekl mi dost nechutný věci, takže si to neber osobně. Naučils mě pár nových věcí, bylo to fajn, ale pokračovat to nemůže.“

Milan se mračil. „Moment, moment, jaké věci ti řek?“

„No předně mi oznámil, že jsem tupá. Pak mi povyprávěl pár příběhů o tobě. Ne, že by mi to vadilo, každý má minulost, že jo, ale bojím se, že by mě snad vydědil, kdybych s tebou zůstala. Stejně mám v Hradci další známost, takže to ber sportovně, jo?“

Milan pokrčil rameny. „Tak jo, jak myslíš.“

A Markéta odešla. „Pitka jedna…“ Řekl ještě Milan polohlasem a považoval věc za uzavřenou.


 

Předchozí části zde: http://www.albertcuba.cz/category/grafomanie/herec-k-nepreziti/